Proč jsem se stal Pirátem

Slibům zavedených stranám už dlouho nevěřím: před volbami něco slibují, člověk jim uvěří, a strany si pak po zvolení dělají co chtějí – nezávisle na programu. A člověk pak čtyři roky skřípe zubama, jakým podvodníkům to zas naletěl. Ale komu tedy jeho předvolební sliby věřit? No asi hlavně tomu, kdo se dle nich už dnes sám chová – sám na sebe. Tedy kdo káže vodu a sám ji i pije. Třeba si vezměme boj proti korupci – téma snad všech stran. Ale snad jediná politická strana, která si vzala transparentnost jako základ boje proti korupci opravdu za svou, jsou Piráti. Ti mají transparentní účet i účetnictví (takže nemůžou mít vedle transparentního účtu někde bokem i netransparentní), transparentní diskuzní fórum, hlasování, členské schůze (kam může přijít fakt kdokoliv),..

A komu jinému pomoci v boji za transparentní státní správu, než jim? Kdybych šel do voleb s heslem „Čechům jen česká auta“ a objížděl mítinky v bavoráku, věřili by mi lidi? Ne. Tak proč věřit sliby s bojem proti korupci stranám, které samy nejsou transparentní?

Vedle pokryteckých slibů mi na politických stranách vadí populismus. Ideálně by politika měla být bojem myšlenek a idejí, ale (nejen u nás) je spíše jen bojem prázdných líbivých hesel a nereálných slibů. Jenže člověk volící rozumem to musí odmítnout, vždyť to nejde splnit. I sám premiér-čekatel Sobotka kdysi naivně sdělil, že „předvolební hesla nebyla zasazena do ekonomického rámce“. Bohužel populismus na masy voličů stačí, a tak je tato strategie úspěšná. Piráti k tomu přistupují přesně naopak: ti raději prosazují myšlenku, která je podle nich správná, byť díky ní ztratí možné voliče. A proč? Protože přece nebudou prosazovat něco, čemu sami nevěří, ne?

Další oblastí jsou autorská práva a svoboda Internetu: dnešní přístup je absurdní, chránit „duševní vlastnictví“ na Internetu technicky nelze. Ale zákonodárci pod palbou audiovizuálního průmyslu ustrnulého v minulém století se snaží jít proti zákonům informatiky. To je jako zákonem zakázat účinky gravitace, protože pády lidí způsobují zranění. Jediná opravdu funkční ochrana „duševního vlastnictví“ je totální cenzura a dohled nad Internetem. Ale to snad nechceme, ne?

I když, mnoha politikům by se zrovna cenzura Internetu velmi líbila. Ostatní média (tisk, televize) mají pod palcem, jen na Internetu si může psát a šířit kdo chce co chce – i proti vrchnosti. A může tak odhalit spoustu neřestí, jichž se stát na vlastních lidech dopouští. Prozíravý politik by proto všechny ty internety nejraději zakázal.

A tak třeba Cameron chce pod rouškou nebezpečného porna zcenzurovat mimo jiné nevhodné diskuze, tajně vyjednávaná a pokoutně schvalovaná ACTA byla mj. v rozporu s lidskými právy, INDECT je velký krok směrem k Orwellovskému Velkému bratrovi,.. Vážně chceme dovolit státu, aby nám diktoval co je pro nás dobré a co ne? Já měl za to že cenzura a vzájemné udávání za komunistů nám už stačila.. Hodně by mi vadilo, kdyby komunistickou diktaturu nahradila obdobná diktatura TOP,ODS,ČSSD či jiných stran zrovna u moci, které by mohly stíhat lidi i za jiný politický názor. Proč bychom tehdy zvonili klíči?

A kdo se proti těmto „velkobratrským“ aktivitám – alespoň z politických stran – aktivně ohrazuje? Snad jen Piráti.. Nejen u nás, ale všude možně po světě.

Tak už chápete, proč jsem se stal Pirátem?