Platové rozdíly v Česku: Kdo má almužnu a kdo je v balíku

K nejlépe placeným profesím patří řídící letového provozu, měsíčně si přijdou na více než 164 tisíc korun hrubého. Vysoké platy pobírají také nejvyšší představitelé velkých společností a institucí, na jejichž výplatní pásce je téměř 114 tisíc korun hrubého. A třetí příčku v pomyslném žebříčku nejlépe placených profesí zaujímají lékaři s hrubým výdělkem přesahujícím 89 tisíc korun.

Naproti tomu k nejhůře placeným patří v Česku profese uklízeč, vrátný a číšník, jejichž měsíční příjmy se pohybují od 10 do 11 tisíc korun hrubého. Vyplývá to z údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který pravidelně monitoruje ohodnocení a pracovní dobu zaměstnanců.

Nízké platy mají rovněž dělnické profese a zemědělci. Kupříkladu medián hrubého platu dělníka ve výrobě dosahuje 13 366 korun a medián hrubého platu pěstitele zemědělských plodin činí 15 297 korun.

V přehledu nejlépe a nejhůře placených profesí je u většiny profesí uveden medián mezd a platů (údaje jsou označeny hvězdičkou), který je většinou nižší než průměr. Ukazuje výdělek, který se nachází uprostřed řady od nejlépe po nejhůře placeného zaměstnance. Takže polovina zaměstnanců určité profese má méně, než je medián a druhá polovina více. Údaje jsou z 1. pololetí 2015. Informační systém o průměrných výdělcích spravuje ministerstvo financí a najdete ho zde.

Žebříček nejvíce ceněných povolání

Jaká povolání jsou v Česku vážená? Češi si nejvíce cení profesí lékař, vědec, zdravotní sestra a učitel(ka). Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, jež prestiž profesí dlouhodobě sleduje. Respondenti, kteří nejvíce ceněné povolání vybírají ze seznamu 26 možností, staví opakovaně na první místo lékaře a za ně vědce. Platy učitelů přitom nejsou vysoké, například medián měsíční hrubé mzdy učitele odborných předmětů na střední škole dosahuje pouhých 25 081 korun a medián měsíční hrubé mzdy učitele základní školy pro 1. stupeň činí 27 071 korun.

Může se hodit Najděte si dobře placenou práci. Vybírejte z nabídky volných pracovních pozic na jobDNES.cz.

„Odjakživa se přes veškerou kritiku veřejnosti umísťují nahoře profese související s medicínou, protože zachraňují to, co je pro každého člověka zásadní: zdraví. Ale zároveň si lidé považují vzdělání, pedagogů, kteří ho šíří, a to nejen těch na vysokých školách. A také si cení vědců,“ komentuje pořadí socioložka Jitka Havlová. „Řazení je ovlivněné významem povolání pro fungování společnosti, tradicí, významem pro život jednotlivce, zajímavostí práce a pracovního prostředí. Důležitá je také osobní zkušenost i obraz, který má dané povolání v mediích,“ dodává socioložka.

Vojáci si polepšili, poslanci neopouštějí dno

Do desítky vážených povolání patří ještě soudce, soukromý zemědělec, projektant, programátor a policista. Ten je v top ten povolání poprvé, z původně 20. místa v roce 2004 stoupá při každém dalším šetření výš a výš. „Jde sice o dobré jméno profese, jistá úcta je ale připisována i jeho vykonavatelům, neznamená to však, že každý jednotlivý nositel patří v žebříčku do špičky. Do hodnocení, které se zkoumá opakovaně, se promítá celá řada faktorů a často ve veřejnosti rozšířený názor, že o peníze jde vždycky v první řadě, tady vůbec neplatí, i když se k tomu pochopitelně také přihlíží,“ vysvětluje socioložka.

Peněz vydělají sice dost, ale prestiž mají pramalou. Ministr obsadil v žebříčku profesí až 24. místo, i když například v roce 2004 mu při stejném průzkumu patřila 13. příčka. Podobně poklesli v pořadí i novináři. Poslanci mají své jisté, ještě ani jednou neopustili poslední či předposlední místo žebříčku. Naopak sice pomaleji než v případě policisty, ale přesto se dere vzhůru také prestiž vojáka z povolání a propadá se úcta k profesionálním sportovcům.

„V žebříčku dochází ke změnám tak, jak se do něho promítají společenské změny, požadavky trhu práce, nálada ve společnosti. Ten pohyb probíhá pochopitelně oběma směry: jsou vidět vzestupy i pády. To, že se v našich podmínkách opakovaně objevují na konci politici i ministři, svědčí o tom, že o jejich významu pro fungování společnosti nejsou lidé až tak přesvědčeni,“ komentuje socioložka.