Ztracený chrámový poklad

Východní gopura (vstupní brána)

Chrám Banteay Srei byl založen v roce 967 n. l. bráhmanským poradcem krále Radžendravarmana II. a zasvěcen bohu Šivovi. Díky umístění hluboko v džungli zůstával po staletí skryt před světem, dokud jej v roce 1914 neobjevila francouzská expedice. O desetiletí později se odehrál jeden z největších skandálů 20. století ve sféře umění. Francouzský romanopisec a teoretik umění André Malraux byl zatčen, když se pokoušel opustit zemi s několika cennostmi odcizenými z tohoto chrámu. Sochy byly vráceny, místu se však díky incidentu dostalo nebývalé mezinárodní pozornosti, která vedla až k jeho obnově ve 30. letech 20. století s využitím zcela nových archeologických postupů.

Pečlivá rekonstrukce

Tzv. „anastylotická“ rekonstrukce, která spočívá v obnově památek pomocí původních materiálů a v jejich původním umístění, byla poprvé použita u chrámu Banteay Srei již ve 30. letech 20. století. Práce pokračují dodnes pod společným patronátem vlád Švýcarska a Kambodži. Svou daň si během let vybral vandalismus i drobné krádeže, díky vybudování odvodňovacího systému a podniknutí kroků k zpomalení škod způsobovaných stromy se však podařilo zachovat jednu z nejlépe dochovaných památek v Angkoru.

Růžové pískovcové reliéfy

Světlý růžový pískovec chrámu Banteay Srei je mezi chrámy v Angkoru výjimečný svou krásou a možností vytesávat v reliéfech jemné detaily, které připomínají dřevořezby. Na zdech, věžích, překladech a frontonech chrámu se rozehrávají celé scény z hinduistických legend, včetně intarzií z Rámájany u západního vstupu a výjevu z Kámasútry na frontonu jižní knihovny, na němž bohyně lásky vystřeluje šíp mířící na boha Šivu.

Souboj opičích bohů

Detailní plastiky u západního vstupu střední svatyně znázorňují slavný souboj mezi opičími bratry Válinem a Sugrívou z hinduistického eposu Rámájana.

Zvířecí sochy střežící střední věž

Přírodní duch Jaksa, který chrání vstup do střední věže chrámu Banteay Srei, je považován za dokonalou ukázku starého khmérského sochařství.

Chrám na křižovatce

Tyto obrovské, odlehlé a rozpadající se rozvaliny chrámu leží na křižovatce staré královské cesty, která kdysi spojovala Angkor s ostatními městy Khmérského království. Komplex byl vybudován jako hinduistický chrám ve 12. století za vlády krále Surjavarmana II. Pravděpodobně se jedná o předchůdce Angkor Vatu, který byl postaven ve stejném stylu a na stejném půdorysu.

Odstraňování posledních pozemních min

Až donedávna znamenala neprostupná džungle s nevybuchlými pozemními minami z dob vietnamské války příliš velkou překážku a nebezpečí pro přístup k chrámu Beng Mealea. Až v roce 2003 byla oblast vyčištěna od pozemních min a o rok později byla při natáčení filmu postavena dřevěná přístupová cesta k střední svatyni, díky níž mohl být areál konečně zpřístupněn veřejnosti.

Vnitřní prostory a nádvoří

Chcete-li si prohlédnout odlehlý chrám Beng Mealea, musíte překonat obrovský suchý příkop, vyšplhat přes kořeny stromů a hromady sutin a proplést se labyrintem záhadných sklepení. Podaří-li se vám dosáhnout cíle, zažijete dobrodružství jako ve filmech o Indianu Jonesovi: objeví se před vámi prastará stavba se zdmi a střechami porostlými mechem a divokým vínem, stromy vyrůstající z rozpadajících se věží a pískovcové bloky vztyčené do výšky na nádvořích.

Střední věž

Angkor Vat má symbolizovat pozemský kamenný model vesmíru. Střední věž představuje horu Méru, mýtický domov hinduistických bohů.

Přístupová promenáda

Harmonická podoba Angkor Vatu je tvořena trojstupňovou pyramidou završenou pěti věžemi, které symbolizují lotosové květy. Návštěvníci vstupují ze západu po mohutné, pískovcem dlážděné přístupové promenádě, která přemosťuje mohutný obdélníkový příkop a končí u vnějších hradeb.

Výjevy z hinduistických mýtů

Ochoz s basreliéfy pokrývá přibližně 1 200 metrů čtverečních s důmyslně vytesanými pískovcovými reliéfy, zobrazujícími hinduistické eposy a mýty, jejichž úroveň detailů a kvalita provedení nemá nikde jinde na světě obdoby.

Armáda krále Surjavarmana II.

Reliéfy v jihozápadním pavilonu západního ochozu znázorňují krále Surjavarmana II. se svým dvorem, zatímco jeho armáda pochoduje na východ bojovat s Čamy pod velením jezdců na slonech.

Nebesa a pekla

Východní křídlo jižního ochozu obsahuje reliéfy s popisem 37 nebes a 32 pekel z hinduistické mytologie. V jedné části ukazuje Jáma, bůh smrti, cesty, po nichž vystupují a sestupují duše smrtelníků do nebes a pekel.

Rozvíření mléčného oceánu

Rozvíření mléčného oceánu na východním ochozu je nejslavnějším basreliéfem v Angor Vatu. Bohové a démoni na něm víří vodu v oceánu mléka, aby získali jeho poklady a mezi nimi i elixír nesmrtelnosti.

Apsáry Angkor Vatu

V Angkor Vatu nalezneme plastiky více než 3 000 různých apsár (nebeských nymf) s 37 různými druhy účesů a ozdob hlavy.

Socha Višnua

Osmiruká socha boha Višnua vytesaná z pískovcového monolitu se nachází ve věži napravo od západního vstupu. Poutníci bohu Višnuovi často přinášejí dary v podobě květinových věnců a pramenů vlasů jako poděkování za šťastný osud.

Schody do nebe

Při výstupu k rohovým věžím a vnitřnímu ochozu musíte vyšplhat po třech schodištích. Schodiště jsou záměrně velmi příkrá a symbolizují náročnost výstupu do nebe.

Promenáda bohů a démonů

Angkor Thom byl v průběhu pěti století několikrát přebudován. Poslední a nejrozsáhlejší přestavba se uskutečnila ve 12. století za vlády krále Džajavarmana VII., který dal vztyčit mohutné hradby na ochranu před případnou invazí. Městské opevnění má symbolizovat pohoří obklopující posvátnou horu Meru; příkop znázorňuje vesmírný oceán.

Vstupní brány Angkor Thomu

Mohutné brány Angkor Thomu patří mezi nejfotografovanější památky v celém Angkoru. Tyčí se do výšky třiadvaceti metrů a jejich vrchol korunují sochy čtyř obrovských tváří hledících na sever, východ, západ a jih. Dolní polovinu tvoří trojhlaví sloni, jejichž choboty jsou využity jako sloupy.

Chrám Bayon

Chrám Bayon stojí v přesném středu Angkor Thomu. Zdobí jej 54 věží s plastikami 2 000 tváří. Bludiště ochozů a tmavých průchodů chrámu Bayon je zdobeno slavnými basreliéfy, které připomínají historické bitvy, slavné události i scény z každodenního života.

Terasa malomocného krále

Sedm metrů vysoká Terasa malomocného krále zůstává jednou z největších záhad Angkor Thomu. Podle některých domněnek trpělo několik králů Angkoru malomocenstvím a nahá socha uprostřed terasy (vlastně její kopie) představovala Jámu, boha smrti, který vládl nad královským krematoriem. Podle jiného výkladu se jednalo o sochu Kubery, boha bohatství, který byl také malomocný. Další informace naleznete na stránkách projektu Google Cultural Institute.

Klečící božstvo

Tato hlava byla kdysi součástí dvouapůlmetrové sochy klečícího božstva, jedné z 54 soch, které lemovaly vyvýšenou cestu střežící jižní vstup do chrámu Bayon. Badatelé se domnívají, že sochy znázorňovaly hinduistický mýtus o rozvířeném mléčném moři. Další informace naleznete na stránkách projektu Google Cultural Institute.